Důstojná práce

Mezinárodní organizace práce poprvé představila a zavedla koncept takzvané důstojné práce v roce 1999. Jde o takovou práci, která probíhá v podmínkách svobody, spravedlnosti, jistoty a lidské důstojnosti, při které jsou chráněna práva pracovníků a za niž dostávají odpovídající odměnu spolu se sociálním zabezpečením.

Mezi práva pracovníků patří například svoboda organizovat se a kolektivně vyjednávat o podmínkách jejich práce včetně odpovídající odměny. Patří sem i právo na ochranu proti diskriminaci, proti nucené práci či proti zneužívání dětské práce.

Ve světě, v němž více než miliarda lidí dostává za svou práci mzdu nižší než dva dolary za den, je zřejmé, že placené zaměstnání samo o sobě nezaručuje důstojný život bez chudoby. Zajištění důstojné práce pro všechny se tak stává jedním z nejúčinnějších způsobů, jak bojovat s globální chudobou a s ní spojenými problémy.

Příklady úmluv Mezinárodní organizace práce

Mezi úmluvy Mezinárodní organizace práce (International Labor Organisation - ILO), které mají zajišťovat ochranu práv pracovníků kdekoli na světě patří například:

• úmluva o ochraně v mateřství č. 3 (1919), č. 103 (1952) a č. 183 (2000), která stanovuje, že „součástí ochrany mateřství je ochrana zdraví těhotných zaměstnankyň a jejich dětí i ochrana před diskriminací z důvodu těhotenství“; kromě toho „žena v průběhu těhotenství nesmí být propuštěna“
• úmluva o zákazu diskriminace v zaměstnání a povolání č. 111 (1958), která říká, že „sexuální obtěžování je považováno za diskriminaci z důvodu pohlaví“
• úmluvy č. 47 (1935) a č. 106 (1957) o kompenzaci přesčasů, z  nichž vyplývá, že práce přesčas má být eliminována a v případech, kdy je přesčas nevyhnutelný, musejí zaměstnanci dostat náležité kompenzace
• úmluva o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání č. 138 (1973), jež říká, že pracovat nesmějí děti mladší 15 let, přičemž v některých zemích je povolena lehká práce pro děti ve věku 12 až 14 let za předpokladu, že tato práce nebrání jejich vzdělávání
• úmluva o nejhorších formách dětské práce č. 182 (1999), která zakazuje „práci“ v podobě zneužívání dětí jako dětských vojáků, účast dětí na obchodu s drogami, práci dětí v oblasti pornografie, prostituce a jiné nucené práce; pro všechny děti mladší 18 let platí zákaz vykonávaní nebezpečné práce, která ohrožuje jejich bezpečnost, tělesné či duševní zdraví a/nebo morální vývoj
• úmluvy č. 97 o migrujících pracovnících (revidovaná) (1949) a č. 143 o migrujících pracovnících (doplňující ustanovení) (1975), podle nichž mají mít migrující pracovníci stejná práva jako národní pracovníci, a to nejen co se týká pracovních podmínek, ale i sociálního zabezpečení a přístupu k sociálním službám; pro migrující pracovníky mají platit zásady stejného zacházení a rovnosti příležitostí
• úmluva č. 181 o soukromých agenturách práce (1997), která říká, že soukromé agentury práce mají s pracovníky zacházet bez diskriminace na základě rasy, barvy pleti, pohlaví, náboženství, politických názorů, národnostního a sociálního původu nebo jakékoli jiné formy rozlišování
• úmluva č. 131 o minimální mzdě (1970), jež stanovuje, že minimální mzda musí pokrývat základní životní potřeby zaměstnanců a jejich rodin při zohlednění obvyklé výše mezd a životní úrovně obyvatel v dané zemi
• úmluva č. 155 o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí (1981), která stanovuje, že je na zaměstnavatelích nutno vyžadovat, aby v případě potřeby učinili taková opatření, která umožňují čelit nenadálým případům a nehodám, včetně prostředků nutných ke zvládnutí první pomoci; dále je povinností zaměstnavatele zabezpečit pracovníkům takové pracovní prostředí, které neohrožuje jejich bezpečnost a zdraví, včetně zajištění vhodných ochranných oděvů a pracovních prostředků
• úmluva č. 29 o nucené práci (1930), jež vyžaduje odstranění nucené a povinné práce ve všech jejích formách, čímž se míní každá práce nebo služba vymáhaná pod hrozbou jakéhokoli trestu a k níž se pracovník nenabídl dobrovolně
• úmluva č. 98 (1949) o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat, která poskytuje všem pracovníkům přiměřenou ochranu proti všem projevům diskriminace, směřujícím k ohrožení odborové svobody v jejich zaměstnání

Konkrétní případy porušování těchto úmluv při výrobě zboží známých značek zpracovává výstava NaZemi - společnosti pro fair trade s názvem Vyrobeno za každou cenu. Bližší informace o výstavě najdete zde.