Nakupuji fér

Navigace

O kampani

Pracovník textilní továrny v Bangladéši:
Mzda: 2 Kč za hodinu
Tržní cena 1kg rýže: 5 Kč

Saleena, 25 let, Dillí
Jsem zaměstnaná v neziskové organizaci Society for Labour and Development, která je členem AFW. Pracuji hlavně v terénu, snažím se pomáhat zaměstnancům textilních továren. Společně probíráme jejich problémy a hledáme řešení. Píšu s nimi dopisy továrnám, radím jim s podáváním stížností a žalob. Vím, že cestou sdružování do odborů mohou pracovníci dosáhnout některých svých požadavků, proto jim radím, jak je založit. Oslovuji také některé zahraniční organizace s prosbou o apel na oděvní firmy. Myslím, že je možné změnit věci k lepšímu a každý pozitivní výsledek mé práce mě těší.

O výrobě oděvů

Kde se oděvy vyrábějí?

Dovozní teritoria pro ČR v roce 2007
Zpracováno podle údajů MPO

Struktura ceny trička

Úlevy na daních, nízká hodnota minimální mzdy, špatná vymahatelnost pracovního práva, mírné požadavky na ekologičnost provozu, levná lodní doprava a hodně lidí, co chtějí práci. Taková lákadla na společnosti logicky zabírají. Zadávají tedy výrobu oděvů pro svou značku zahraničním subdodavatelům, ti zase mohou mít další dodavatele a ti další. Vzniká dlouhý řetězec, jehož konec je v nedohlednu, natož pod kontrolou zadávající firmy.

Jak takový řetězec vypadá?

Bavlny se vypěstuje nejvíce v Číně, Indii, USA. Oděvů se nejvíce pro Evropu šije v Číně, Turecku a státech jihovýchodní Asie. Tričko se proto při svém vzniku hodně nacestuje- náklady i zisky se tak dělí mezi více článků.

Práce ve sweatshopech

Některé asijské země se na výrobě a exportu oblečení postupně staly ekonomicky závislé. Na příklad v Bangladéši a Kambodži představují oděvy více než 80 % celkové hodnoty vývozu a jsou příslibem mnoha pracovních míst. Zaměstnanci textilních továren často pocházejí z venkova. Své rodiny na venkově vídají dva až třikrát do roka a jinak tráví čas ve městě vyděláváním peněz. Mnozí z nich se dostali do takzvaných sweatshopů, tedy továren, které nerespektují ani základní pracovní standardy, jako je bezpečnost na pracovišti, minimální mzda nebo nejvyšší možný počet odpracovaných hodin.

Podpořte kampaň na FB

Zasílání newsletteru

užitečné odkazy

● http://sweatsho­pinfo.wordpres­s.com
informace o sweatshopech, lidských právech, korporacích a globální dělbě práce ve vzájemných souvislostech

● www.cleanclot­hes.org
mezinárodní kampaň na podporu výroby eticky čistšího oblečení

● www.workersrig­hts.org
Workers Rights Consortium – aktuality z tématu pracovních podmínek dělníků

● http://fairwe­ar.org
seznam značek certifikovaných jako FAIRWEAR, což je dobrovolná a nezávislá iniciativa

● www.nosweat.or­g.uk
britské stránky informující o zneužívání dělníků ve sweatshopech

● www.nosweatsho­plabel.com
seznam australských společností akreditovaných organizací Home Workers Code of Practice k používání známky ‘No Sweat Shop label’

● www.asiafloor­wage.org
Kampaň asijských neziskových organizací, které pomáhají lidem zaměstnaným v textilním průmyslu. Snaží se mimo jiné upozorňovat na fakt, že většina zaměstnanců továren v Asii nepobírá ani plat pokrývající základní životní potřeby.

● www.ethicalfashi­onforum.com
stránky fóra neziskové sítě zaměřené na sociálně a environmentálně udržitelný textilní průmysl

● http://usas.org/
United Students Against Sweatshops, studenti proti sweatshopům

● www.waronwant.org
War on Want má za cíl bojovat s chudobou cestou budování mezinárodní spolupráce