Navigace
O kampani
Pracovník textilní továrny v Bangladéši:
Mzda: 2 Kč za hodinu
Tržní cena 1kg rýže: 5 Kč
Matin, 27 let, Gurgaon, Indie
Pracuji v továrně Modelama factory. Dodávám švadlenám části oblečení a odebírám hotové kusy. Za celé tři roky jsem měl pouze třikrát týden dovolené. Pracuji šest dní v týdnu, když je hodně zakázek, tak sedm dní. Jakmile vedení zavelí, musím po celém dni práce přijít i na noční směnu. Za tento přesčas bych měl ze zákona mít dvojnásobnou mzdu, tu ale nedostanu. Když si stěžujeme, hrozí nám výpověď. Přesto si své práce vážím. Bez ní by moje děti, které žijí se ženou na venkově, nemohly chodit do školy a mít šanci na lepší budoucnost.
O výrobě oděvů
Kde se oděvy vyrábějí?
Dovozní teritoria pro ČR v roce 2007
Zpracováno podle údajů MPO
Struktura ceny trička
Úlevy na daních, nízká hodnota minimální mzdy, špatná vymahatelnost pracovního práva, mírné požadavky na ekologičnost provozu, levná lodní doprava a hodně lidí, co chtějí práci. Taková lákadla na společnosti logicky zabírají. Zadávají tedy výrobu oděvů pro svou značku zahraničním subdodavatelům, ti zase mohou mít další dodavatele a ti další. Vzniká dlouhý řetězec, jehož konec je v nedohlednu, natož pod kontrolou zadávající firmy.
Jak takový řetězec vypadá?
Bavlny se vypěstuje nejvíce v Číně, Indii, USA. Oděvů se nejvíce pro Evropu šije v Číně, Turecku a státech jihovýchodní Asie. Tričko se proto při svém vzniku hodně nacestuje- náklady i zisky se tak dělí mezi více článků.
Práce ve sweatshopech
Některé asijské země se na výrobě a exportu oblečení postupně staly ekonomicky závislé. Na příklad v Bangladéši a Kambodži představují oděvy více než 80 % celkové hodnoty vývozu a jsou příslibem mnoha pracovních míst. Zaměstnanci textilních továren často pocházejí z venkova. Své rodiny na venkově vídají dva až třikrát do roka a jinak tráví čas ve městě vyděláváním peněz. Mnozí z nich se dostali do takzvaných sweatshopů, tedy továren, které nerespektují ani základní pracovní standardy, jako je bezpečnost na pracovišti, minimální mzda nebo nejvyšší možný počet odpracovaných hodin.Podpořte kampaň na FB
Zasílání newsletteru
užitečné odkazy
● http://sweatshopinfo.wordpress.com
informace o sweatshopech, lidských právech, korporacích a globální dělbě
práce ve vzájemných souvislostech
● www.cleanclothes.org
mezinárodní kampaň na podporu výroby eticky čistšího oblečení
● www.workersrights.org
Workers Rights Consortium – aktuality z tématu pracovních podmínek
dělníků
● http://fairwear.org
seznam značek certifikovaných jako FAIRWEAR, což je dobrovolná a nezávislá
iniciativa
● www.nosweat.org.uk
britské stránky informující o zneužívání dělníků ve sweatshopech
● www.nosweatshoplabel.com
seznam australských společností akreditovaných organizací Home Workers Code
of Practice k používání známky ‘No Sweat Shop label’
● www.asiafloorwage.org
Kampaň asijských neziskových organizací, které pomáhají lidem
zaměstnaným v textilním průmyslu. Snaží se mimo jiné upozorňovat na
fakt, že většina zaměstnanců továren v Asii nepobírá ani plat
pokrývající základní životní potřeby.
● www.ethicalfashionforum.com
stránky fóra neziskové sítě zaměřené na sociálně a environmentálně
udržitelný textilní průmysl
● http://usas.org/
United Students Against Sweatshops, studenti proti sweatshopům
War on Want má za cíl bojovat s chudobou cestou budování mezinárodní spolupráce