Problémy při výrobě hraček
Pracovní podmínky v továrnách na hračky
Pracovní podmínky v čínských továrnách na hračky jsou šokující. Za roztomilými plyšovými medvídky, oblíbenými postavičkami a autíčky se skrývá každodenní mnohahodinová dřina a porušování práv dělníků a dělnic, kteří pracují a často i žijí v pro nás nepředstavitelných podmínkách.
Mezi hlavní problémy, kterým zaměstnanci čínských továren na hračky čelí, patří:
- velmi dlouhá pracovní doba, často 15 i více hodin denně po 7 dní v týdnu
- mzdy nižší než zákonem stanovená minimální mzda, která je navíc nižší reálné životní náklady
- zadržování mezd až 45 dní, aby dělníci nemohli továrnu snadno opustit
- povinné přesčasy bez zákonem stanovených příplatků
- nedostatečná bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti, zejména chybějící nebo neodpovídající ochranné pomůcky, zdraví škodlivé pracovní prostředí, zastaralé stroje a žádné či nedostatečné školení o bezpečnosti práce
- žádné pracovní smlouvy, na základě kterých by se dělníci mohli domáhat svých práv
- neexistují sociální dávky jako mateřská dovolená, zdravotní pojištění nebo důchodové pojištění
- nezákonné, svévolně určované pokuty za “přestupky”, jako jsou pozdní příchody, nenošení pracovního průkazu, mluvení a další
- žádné nebo nejasné výplatní pásky, ze kterých by bylo možné zjistit počet odpracovaných hodin, hodinovou či jednotkovou mzdu a údaje o přesčasech
- žádná ochrana před (nespravedlivým) propuštěním, nemožnost sdružovat se ve fungujících odborových svazech
- diskriminace žen, které jsou zranitelnější a snadněji manipulovatelné
- nelidské podmínky v ubytovnách, nevyhovující hygienická zařízení, nedostatečná a nekvalitní strava
Dětská práce při výrobě hraček
Výskyt dětské práce v továrnách na hračky není výjimkou. Ačkoli podle platného čínského zákona je minimální věk pro vstup do zaměstnání 16 let, řada majitelů továren toto nařízení ignoruje a po nových zaměstnancích při nástupu do práce ani nepožaduje průkaz totožnosti.
Pravděpodobnost zaměstnávání dětí se zvyšuje zejména v hlavní výrobní sezóně v době výroby hraček pro vánoční trh. V tomto období bývá množství zakázek daleko vyšší než mimo sezónu a vzhledem ke zkracujícím se dodacím lhůtám může být zaměstnání dětských pracovníků vítaným způsobem jak zvýšit počet dělníků v továrně.
Podobně jako velmi mladé ženy jsou navíc děti snadněji manipulovatelné a obvykle také ochotné pracovat za nižší mzdy. Při inspekcích a auditech bývají dělníci pod minimální věkovou hranicí stanovenou zákonem jednodušše posláni pryč do doby, než audit či kontrola skončí.
(Ne)bezpečné hračky?
Když v roce 1993 zanechaly dva požáry v asijských továrnách na hračky 200 dělníků mrtvých a více než 600 zraněných, pozornost světové veřejnosti a médií se poprvé zaměřila na pracovní podmínky v továrnách na výrobu hraček. Dalším mezníkem pak byl rok 2007, kdy firma Mattel musela stáhnout z oběhu na celém světě 18 miliónů hraček kvůli toxickým barvám a špatně upevněným drobným magnetům. Západní svět byl tehdy šokován existencí hraček importovaných z Číny, které mohou ohrozit zdraví našich dětí. Daleko méně lidí se už zajímalo o to, co toxické barvy způsobují dělníkům v čínských továrnách, kteří tyto hračky vyrábějí po mnoho hodin každý den.
Dodržování zdravotních a bezpečnostních standardů je v čínských továrnách spíše výjimkou než pravidlem. Dělníci například často nemají ochranné roušky při práci s jedovatými laky nebo rukavice či jiné ochranné pomůcky při manipulaci s horkým plastem. Když někdo onemocní, je propuštěn. Sociální dávky v pracovní neschopnosti, placená dovolená nebo mateřská dovolená téměř neexistují. V Číně nejsou kromě státních odborů žádné další povoleny, přestože nově mohou zástupci zaměstnanců s vedením firem vyjednávat kolektivní smlouvy. Dosud však byly jakékoli aktivity vznikajících zaměstnaneckých organizací potlačeny hned v začátku pod pohrůžkou propouštění.
