Plody bavlníku po uschnutí odhalí nám známá bílá vlákna, která jsou výchozí surovinou k výrobě textilu. Sklizeň bavlny probíhá ručně nebo strojově a získaná vlákna se dále čistí.  Takto upravená vlákna se předou, většinou však již v jiném státě nebo i světadíle, než kde byla sklizena. Bavlna je spřádána a příze dále zpracovávána pletením a tkaním na strojích nebo ručně – například v Indii pracuje za ručními tkalcovskými stavy kolem 17 milionů osob. Jak předení, tak i pletení a tkaní bavlny je provázeno ošetřováním vláken různými minerálními oleji či chemickými látkami pro zlepšení vlastností látky a pro její snazší zpracovatelnost.

Problematické jsou i procesy bělení a barvení, které mohou probíhat na různém stupni zpracovávání bavlny. Způsob barvení bývá v rozvojových zemích zarážející – pracovník stojí u nádoby s barvou nebo přímo v ní a pomocí klacku nebo rukou míchá látku v lázni. Vystavení se chemikáliím v takovém rozsahu má samozřejmě za následek mnoho zdravotních potíží.